Extrémně teplé jaro nejen ve Volarech

Vyhodnocení klimatologických období jsme doposud zveřejňovali po skončení zimy a léta. Letošní jaro se ale naprosto vymyká průměru, rozhodli jsme se proto období klimatologického jara (1.3. - 31.5.) porovnat s předešlými roky. Využijeme k tomu opět data z meteostanice umístěné ve Volarech v městské zástavbě. 

Napřed porovnáme průměrnou denní teplotu. Jistě si pamatujete, že jaro začalo velmi studeně, březen byl dokonce chladnější než leden, podrobněji jsme o tom psali v článku Březen výjimečně chladnější než leden. Se začátkem dubna ale dorazilo velmi teplé, až abnormálně teplé počasí, které panovalo po zbytek klimatologického jara. Příroda velmi rychle dohnala vegetační ztrátu z března. Počasí jako by přeskočilo jaro a teploty rekordně brzy atakovaly letní hodnoty. Průměrné denní teploty dle klimatologů byly v dubnu i květnu zhruba o 40 dní napřed. Není tedy divu, že jak duben, tak květen skončil s extrémně plusovou teplotní odchylkou. Dokonce jaro jako celek skončilo nejteplejší od roku 1961 v rámci celé republiky. Naše záznamy z volarské stanice jsou sice jen od roku 2007, ale i tak je jasně patrné, že letošní jaro bylo nezvykle teplé. Průměrná teplota dosáhla hodnoty 7,9°C, následovalo jaro 2007 s průměrem 7,7°C. nejchladnější v tomto období bylo jaro 2013 s průměrnou teplotou 4,8°C.

Jaro bylo nejen nadprůměrně teplé, ale také chudé na srážky. Za období od 1. března do 31. května spadlo ve Volarech pouhých 129 mm, tedy 129 litrů vody na metr čtverečný. Ještě sušší bylo v tomto ohledu jaro 2012 s pouhými 92 mm. Nejsušším měsícem jara se stal duben s pouhými 16 mm, šlo o nejsušší duben za 10 let měření. Ostatní měsíce sice nebyly rekordně suché, ale srážek bylo i tak nedostatek. Nejvlhčí jaro za poslední období jsme zaznamenali v roce 2015, kdy spadlo 220 mm. 

Zajímavý extrém byl naměřen u slunečního svitu. V březnu jsme si užili slunečních paprsků pouhých 81 hodin, kdežto v dubnu celých 236 hodin. Květen byl o přibližně 30 hodin na sluneční svit chudší než duben. Za posledních 9 let měření slunečního svitu šlo o 3. nejslunečnější jaro po letech 2011  a 2012. Nejméně jarních slunečních paprsků přinesl rok 2013.

V článku jsme se zaměřili jen na jedinou šumavskou lokalitu, ale takto nadprůměrně teplé jaro bylo napříč celou Šumavou. Srážky byly na jaře díky bouřkám a absenci klasických frontálních systémů dosti nerovnoměrně rozložené, na většině území pod průměrem. 

Jaké bude léto 2018 nelze předpovědět, ale první červnová dekáda pokračuje v trendu nadprůměrně teplého počasí. Bude to tak po celé léto?

(ir)