100. výročí vzniku Československa

100 LET OD ZAHÁJENÍ MÍROVÝCH KONFERENCÍ VE FRANCII

   Dne 28. října 2018 jsme si připomněli 100. výročí vzniku ČSR. V následujících letech byla spuštěna mašinérie činů a událostí mající za vznik Československa právně, ale především i fyzicky - ohraničit nové československé státní území hraničními mezníky.

   Před 100 lety, dne 18. ledna 1919, byla zahájena série mírových konferencí ve francouzském Versailles a Paříži, které probíhaly až do poloviny roku 1920. Mírová jednání měla za cíl provést právní zakotvení nového uspořádání Evropy a s poraženými centrálními mocnostmi (mimo jiné Německo a Rakousko) uzavřít mírové smlouvy. V mírových smlouvách byla v hrubých rysech stanovena československá státní hranice.  

   A jak se rozhraničovacích prací dotkla Šumava? Versailleská mírová smlouva řešila hranice Československa a Německa. V podstatě uznala historický předěl česko-bavorské Šumavy - základem nových hranic se měly stát ty hranice, jaké byly mezi Rakousko-Uherskem a Německou říší dne 3. srpna 1914. Saint-Germainská mírová smlouva řešila hranice Československa a Rakouska. I ta uznala historický předěl česko-rakouské Šumavy s odkazem na staré správní hranice mezi Čechami a Horními Rakousy.

   Rozhraničovací práce na Šumavě proběhly ve 20. letech (na hranici
s Rakouskem) a ve 30. letech (na hranici s Bavorskem). Například
na Trojmezí pod Plechým byl ve 20. letech v rámci rozhraničovacích prací s Rakouskem ponechán trojboký mezník a do příslušných ploch se zapustily desky se státními znaky a datem platnosti mírové smlouvy. Ve 30. letech, která jsou pro rozhraničovací práce nových československých hranic s Bavorskem charakteristická, byl osazen nový trojboký monolit – do každé stěny byl zapuštěn příslušný státní znak.

 Celá mašinérie rozhraničovacích prací počínaje pochůzkami a vytyčením hranice kolíky, přes jejich omezníkování a konče podpisem hraničních smluv, je náplní výroční fotopublikace. Těžištěm obrazové dokumentace jsou archiválie zapůjčené z Hraničního archivu Ministerstva vnitra České republiky. Z nich je značná část věnována hranici s Německem v pruském dílu (dnes hranice s Polskem, která byla v 50. letech ještě navíc napřímena pro její přehlednost a ostrahu) a hranici s Polskem (dnes převážná část slovensko-polské hranice a část území Ukrajiny coby historické území Podkarpatské Rusi). Místo zde má ale i Šumava. Obrazové médium je zároveň hodnověrným dokladem prvorepublikového rázu našeho pohraničí - doby, kdy hranici protínaly jednoduché silničky, lesní pěšinky a kamenné mostky, stály zde objekty (celní úřady, mlýny, hostince, turistické chaty nebo rovnou celé vesnice), tyčily se tu hraniční orientační sloupy a triangulační věže, a celkově byl ráz krajiny vskutku panenský.

 Zdeněk Šmída

Více informací k fotopublikaci:

http://www.zdeneksmida.cz/knihy-a-projekty/kniha-almanach-ceskoslovenskych.html

{gallery}Jitka/Leden/vyroci_clanek{/gallery}

OBRÁZKY:

1. - polní práce na hranici s Rakouskem

2. - trojmezní znak na Šumavě po polních pracích na čs.-rakouské hranici ve 20. letech

3. - trojmezní znak na Šumavě po polních pracích na čs.-německé hranici ve 30. letech  

{jcomments off}