Velikonoční svátky – dnes je BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ

Dům provoní nadýchaný beránek, pokrmy dnešního dne se světily...

BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ  / velikonoční neděle

Křesťané si v tento den připomínají vzkříšení Ježíše Krista. Velikonoční svátky jsou pro křesťany hlavní událostí, pro ostatní zůstávají symbolem příchodu jara s barvením vajíček a vycházkami do (většinou už prosluněné) jarní  přírody.

Svátky jara se neobejdou bez kuchyně a tradičních dobrot.

Po dlouhém předvelikonočním půstu se stravě  dostává na Hod Boží velikonoční zvláštního významu: mnoho zpráv při tom líčí, že o velikonočním hodu se lidé postili až do skončení bohoslužeb, a ani potom neobědvali maso: jediným svátečním přepychem bylo posvěcené pečivo. Někde pro chudobu nebo pro obyčej požívat jako první svěcený pokrm, jinde čas prožitý v kostele; místy proto ženy připravovaly sváteční oběd dopředu na už na Bílou sobotu. Dodnes nosí katolíci a pravoslavní velikonoční pokrmy k posvěcení: čím dále na východ, tím bohatší tradice svěcení pokrmů, tím objemnější obřadní koláč a košíky s uzenou šunkou i klobásami.

K velikonočnímu hodu jako svátku křesťanů patří především beránek, podle bible obřadní pokrm Židů před jejich odchodem z Egypta. Jako symbol čisté oběti je beránek předobrazem křesťanských Velikonoc a podobenstvím Spasitele. Jako obřadní velikonoční pokrm a svěceninu známe beránka od středověku dodnes. V historických zprávách ale jen těžko poznáme, zda šlo o maso nebo pečivo.

Kromě jehněčího masa se na sváteční velikonoční stůl podávalo také kůzlečí nebo telecí. Požívání masa a masitých pokrmů na Boží hod velikonoční se ovšem různí. Typické pro velikonoční hodování jsou spíše kombinace masa, zvláště sekaného, s vejci nebo s pečivem, a také s kopřivami, libečkem i dalšími zelenými bylinkami. Různé nádivky a směsi.

Zvláštní význam pro poznání Velikonoc mají vyjadřovací prostředky obyčejů a obřadů: mlčení a hřmot, zvláště projevy slova mluveného, zpívaného i psaného – zaříkání a lidové modlitby, duchovní písně, velikonoční hry, psané kolední lístky a další skladby, koledy a jiné obřadní písně, nápisy na kraslicích nebo vyšívané texty na darovaných šátcích.

Já jsem malej koledníček:

Já jsem malej koledníček tetičko!
Přišel jsem si pro červené vajíčko.
Vajíčko je červený a koláče bílý,
Jakpak se vám, panímámo, koledníček líbí?
A vy pane strejčku,
Dejte mě grešličku!

Pán Bůh vám to nadělí
Na zahradě, na poli i doma,
Budete mít co vyhánět ze dvora,
Z maštale hříbátka,
Ze chlíva telátka,
Z toho nejmenšího chlívka prasátka.

Moje zlatá panímámo
Vejce na mě kouká samo,
Prosím, aby mě bylo dáno:

Nešť je bílý neb strakatý,
Třeba bylo holubař,
Jen prosím, ať je kulatý.Kalamajka dávaj vajka,
Jedno bílé, dvě červené,
Naposledy malované.
Jak mě nedáš kopu vajec,
Vyženu ti muža na pec
A děvečku do kúdele,
Bude smrdět tři neděle!

Já jsem malý chocholáč:

Já jsem malý chocholáč,
Přišel jsem si pro koláč,
Koláče mi dejte,
Je se mně nesmějte!

Jestli mě ho nedáte,
Vaši dcerku nevdáte,
Ona bude v koutku sedět,
A škaredě bude hledět,
Pak se na to podíváte,
Že už ji víc nevdáte.
Já jdu na koledu,
Nesu si pytel,
Kdo mě ho dá plnej,
Bude můj přítel,
Kdo mě ho dá půl,
Vemu na něj hůl,
Kdo mě ho dá čtvrt,
Pošlu na něj smrt,
Kdo mě nedá nic,
Nepřídu tam víc!

Zdroj: www.ceskevelikonoce.cz

 Kudy kam (nejen) za zábavou nebo poznáním o Velikonocích?

Inspirujte se v NABÍDCE ZDE:

{jcomments off}