Ruský vliv v ČR je třeba omezit

Ruský vliv v ČR je třeba zmapovat a pomocí sankcí a zákonů výrazně omezit, shodují se experti

       Evropské země včetně Česka v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zavádějí ekonomické sankce proti Rusku. To je podle expertů dobrou příležitostí pro řešení omezení ruského vlivu v Česku. Kromě podniknutí bezprostředních kroků, jako je zmrazení majetků ruských oligarchů, je podle nich třeba důsledněji využívat a zlepšovat stávající systémové nástroje, například zákon proti praní špinavých peněz, a zavést i nástroje nové, zejména Magnitského zákon. 

       Podle členské organizace Rekonstrukce státu, Datlab Institutu, existuje v ČR 20 712 subjektů s vysokým rizikem napojení na Rusko či Bělorusko, přičemž zhruba 81 českých firem má určitou vazbu na některý subjekt ze sankčních seznamů (EU, USA). Podle expertů je potřeba sestavit co možná nejúplnější seznam firem s ruským vlivem a zmapovat movitý i nemovitý majetek, který by měl být předmětem sankcí. V tomto procesu by klíčovou roli měly sehrát především Finanční analytický úřad a zpravodajské služby, je to však příležitost i pro investigativní novináře a širší občanskou společnost. "Jedním z hlavních sankčních nástrojů, které by měla ČR proti osobám či orgánům spjatých s ruskou agresí na Ukrajině aplikovat, je zmrazení jejich majetku. Tím se rozumí znepřístupnění majetků a výnosů z nich sankcionovaným subjektům, a to po dobu trvání mezinárodních sankcí jako takových nebo vůči dané osobě." uvádí Lukáš Kraus, právník a lobbista.

       Samotné zmrazení majetku ještě ale nezaručuje, že se sankcionované osoby nebudou moci ucházet o veřejné peníze. Proto je třeba uskutečnit legislativní kroky, které by je mohly odstřihnout od přísunu veřejných prostředků, tedy zejména veřejných zakázek, investičních pobídek, dotací či daňových úlev. Po akčních krocích vedoucích k rychlému uvalení sankcí je třeba posílit nástroje, které už k mapování vlivu máme, a také zavést některé nové. V prvním případě jde především o zákon o evidenci skutečných majitelů a také zákon o praní špinavých peněz. „Oba zákony nám dávají poměrně silné nástroje, jak můžeme kontrolovat finanční vlivy v Česku. Problém je, že nejsou dostatečně využívané. Banky nebo realitní makléři například mohou požadovat důsledné doložení původu peněz, které člověk přinese v hotovosti v kufříku, často to ale nedělají. Věříme, že v kontextu ruské agrese v tom budou aktivnější,” říká Lukáš Kraus, vedoucí analytického týmu Rekonstrukce státu. 

Více podrobností na webu Rekonstrukce státu.

{jcomments off}