Bosenské kamenné koule

V termínu od 11.5. do 15.5.2023 jsem podnikl poznávací cestu s klubem přátel cestování „Nový cestovatel, z.s.“ do Bosny a Hercegoviny. Výpravu vedl pan Jiří Matějka, který se archeologickým objevům v Bosně věnuje od roku 2006 a je zároveň i vydavatelem WM magazínu. Součástí zájezdu bylo i navštívení osady Zavidovič, kde se nachází desítky kamenných koulí. Celkem se v této oblasti bylo nalezeno 60 kamenných koulí, když nejvíc koulí se nachází ve vesnici Grab-Mečeviče, což je asi dva kilometry daleko.

Samotné koule byly nalezeny v roce 1936, a to po velké bouřce, kdy proud vody prohloubil koryto Bukovského potoka, ve kterém se objevily pravidelné kamenné koule v průměru od 50 cm do 1,6 metru. Tento unikát bohužel není bosenskou vládou chráněn, čehož využili místní obyvatelé, kteří si s kamennými koulemi vyzdobili své zahrádky.

V současné době se v této lokalitě nachází 15 nepoškozených a cca 20 rozpadlých koulí. K poškození koulí docházelo i z kuriozních důvodů, kdy lidé v nich hledali poklady.

Staré legendy také hovoří o záhadném spojení kamenných koulí a ještě záhadnějších „stečaků“. Stečak je název středověkého náhrobního kamene na západním Balkáně, přitom v samotné Bosně bylo objeveno přes 60 000 takovýchto náhrobků. Byly nalezeny na horách, v lesích, na polích a v nížinách. Ty nejstarší mají rytiny pyramid, nilského kříže a spirál. Mezi stečaky byly nalezeny i kamenné koule!

Dosud největší kamenná koule na světě byla objevena v roce 2015, a to jižně od osady Zavidoviče. Tato obří koule se okamžitě stala turistickou atrakcí, a tak za 2 konvertibilní marky, což je v přepočtu jedno euro, se u ní můžete vyfotit. Samotná koule se skládá z křemene, muskovitu, oxidu železitého a dalších prvků. V průměru měří 4 metry, její objem je přes 14 m 3 a váží více než 37 tun.  

Mezi geology a archeology panují různé názory na vznik těchto koulí a není jednotná ani teze o tom, zda se jedná o umělý či přírodní jev. Objevují se teorie, že koule mohly vzniknout vulkanickou činností při následným stékáním lávy po svahu sopky, nebo že vznikly pod vodou jako výlev čedičového magmatu, a dokonce někteří nadšenci věřili, že koule mohou být výtvorem mimozemšťanů. Další teorie pracuje s meziplanetárními blesky, kdy blesk měl zasáhnout horninu jako např. žulu, pískovec či mramor, která se při vysoké teplotě roztavila a následně ztuhla ve tvaru koule. Blesky pak měly na Zemi dopadat ze záhadné planety Nibiru. Existuje tedy spousta teorií o vzniku těchto kamenný koulí, ale i když není dosud přesně znám důvod a způsob jejich vzniku, tak rozhodně jsou zdrojem energie, kterou mohou citlivější lidé vnímat minimálně jako mravenčení při přiložení ruky na jejich povrch. Závěrem mi nezbývá než cestu za těmito záhadami Balkánu doporučit.

Příště o bosenských pyramidách,

Ing. Milan Pešek

V článku byly použity informace z WM magazínu (http://www.wmmagazin.cz).