Film, který stojí za to

O víkendu jsem měl to štěstí, že se mi podařilo koupil úplně poslední lístek, který byl v prodeji, a to na sedadlo číslo 13 v první řadě, na třetí a zároveň poslední předpremiérové promítání filmu Tajemství a smysl života ve strakonickém kině OKO. Přestože nejsem pověrčivý, tak ta třináctka mi přenesla štěstí. Seděl jsem asi metr od manželky a dcery autora filmu. Tento film natočil, před promítáním uvedl a po skončení filmu vedl i besedu, pan Petr Vachler, který je zároveň producentem, scénáristou a režisérem v jedné osobě.

Několik informací o panu Petru Vachlerovi. Narodil se před 57 lety ve Strakonicích, studoval na Pedagogické fakultě UK v Praze. Počátkem devadesátých let založil produkční firmu Vachler Art Campany (VAC), se kterou v roce 1993 založil i českého Oskara, tedy udělování filmových cen Český lev. Dále v roce 1995 založil Českou filmovou a televizní akademii, kde do roku 2013 působil jako výkonný ředitel. Podílel se na vzniku televizních pořadů jako byly Kinobox, Dotkněte se hvězd, anebo Prology. Z novější tvorby uvedu například projekt z roku 2021, kdy připravil pro Netflix šestidílnou dokumentární sérii o fenoménu UFO nazvanou: „Přísně tajné projekty UFO: Odtajněno“. Petr je vegan a chodí bos.

Na filmu Tajemství a smysl života pracoval od roku 2009, tedy celých 14 let. Film se zabývá tajemstvím a smyslem života, což je vlastně i v jeho názvu. Pokusím se tedy děj tohoto filmu popsat vlastními slovy a prožitky.

Film probíhá ve třech rovinách. V první rovině je děj klasického milostného trojúhelníku, který ztvárnili pan Jan Budař, Barbora Seidlová a Andrea Růžičková. V druhé rovině vystupuje, komentuje a celým filmem provází animovaný starý čmelák. Ve třetí rovině, v pozadí, glosují životní situace, pravdy a nepravdy o životě a bytí významné osobnosti jako např. Don Miguel Ruiz „Čtyři dohody“, Raymond Moody „Život po životě“, Dan Millman „Cesta pokojného bojovníka“, Ana Kapihe – havajská šamanka, Swami Vishwananda – hinduistický učitel, David V. Icke „The Biggest Secret“, Emahó – indiánský šaman, Erich Von Däniken „Vzpomínky na budoucnost“, Konstantin Korotkov – vědec, americký psychiatr českého původu Stanislav Grof „Holotropní vědomí“, Jan Rak – jaderný a kvantový fyzik a mnoho dalších.

Hudbu k filmu složila dcera Petr Vachlera, Valérie a titulní píseň „True Face“ složila ve svých třinácti letech. Ve filmu si zahrála i jednu z vedlejších rolí.

Jsem přesvědčen, že tento film bude diváky rozdělovat na ty, co ho budou milovat a na ty, co ho budou nenávidět. Jen si přeji, aby těch, kteří ho budou milovat, které bude inspirovat a otevře jim oči k novému vnímání života a bytí, byla většina.

Já patřím k první skupině a musím přiznat, že na film ještě několikrát půjdu, protože tok informací je tak mohutný, že jej na první dobrou lze jen stěží plně pojmout. Docela chápu pana Marka, který byl na všech třech strakonických promítáních.

A nakonec malé povzdechnutí, škoda jen, že tento film nevznikl před dvaceti či třiceti lety, to by mi ušetřilo spoustu slepých uliček v hledání tajemství a smyslu života.

Pane Petře Vachlere,

děkuji.

Ing. Milan Pešek