Nepochopení bezzásahového režimu na Šumavě

Jiří Kopáček a Radek Bače: Les po kůrovci z pohledu dlouhodobých měření na Šumavě

Bezzásahový režim v horských lesích není totéž co odlesnění – naopak, ponechání mrtvého dřeva a neporušené půdy napomáhá přirozené obnově lesa rychleji než na holosečích s umělým zalesněním. Neodklizená biomasa obohacuje půdu o živiny a pionýrské dřeviny zajišťují rychlou regeneraci. Mikroklimatické podmínky se sice pod uschlými stromy přechodně zhorší, ale méně než na odtěžených plochách bez souší, kde půdy trpí více. Dlouhodobá měření i odborná literatura však ukazují, že kůrovcová kalamita nijak významně neovlivnila klima ve střední Evropě – podobné nebo větší změny v zalesnění proběhly v minulosti bez klimatických katastrof.

Rozloha lesů v ČR díky zalesňování opuštěné zemědělské půdy roste, čímž se zvyšuje schopnost půdy zadržovat vodu. Voda se totiž akumuluje hlavně v půdě, ne v samotné vegetaci. Pokud při kalamitách nedojde k poškození půdy, její retenční schopnosti zůstávají zachovány do obnovy porostu. Autoři článku tímto uzavírají diskusi s doc. Pokorným, jehož argumenty stojí spíše na subjektivní víře než na ověřených datech. Kritizují jeho nevědecký přístup k měření a interpretaci teplotních dat a konstatují, že žádný konkrétní důkaz proti jejich závěrům nepředložil.

>>> Kompletní odkaz na článek na webu Ekolist <<<